Na workshopech Museum Updates jsme experimentovali s jednoduchým nástrojem: využitím AI chatbota (např. ChatGPT, Claude či Gemini) jako „simulace“ konkrétního typu návštěvníka. Jde o dostupnou formu prvotní zpětné vazby na výstavu. V článku se dozvíte, jak jsme postupovali – a jak si tento proces můžete sami vyzkoušet.

Empatie jako základ návštěvnického zážitku

Proč se vlastně dívat na výstavu očima návštěvníka? V oblasti user experience designu je empatizace prvním krokem každého návrhu. Metodiky jako Design Thinking opakovaně zdůrazňují: „Pokud neznáte svého uživatele, navrhujete pro sebe.“ Platí to jak pro tvorbu výstavy, tak pro celkové prostředí a služby muzea či galerie. Jedním z běžných nástrojů je persona – fiktivní, ale realistický profil návštěvníka založený na datech, který reprezentuje potřeby, motivace a obavy určité skupiny. Na workshopech v různých muzeích a galeriích jsme si zkoušeli na persony „hrát“ formou role-play. Účastníci se snažili vcítit do konkrétního profilu jedné ze tří person a hodnotili:

• vstup do výstavy a porozumění tématu,
• procházení a orientaci ve výstavě,
• vnímání exponátů,
• čtení a porozumění popiskům,
• celkové vnímání prostředí.

Pro mnohé bylo náročné zcela odložit vlastní pohled odborníka z muzea. Právě zde se ukázalo jako užitečné zapojit AI chatbota, který dokáže na základě zadaného profilu simulovat „nezaujatou“ perspektivu návštěvníka a doplnit tak data z terénního pozorování.

Skuteční návštěvníci jsou pro zpětnou vazbu samozřejmě nejcennější, ale její získávání bývá časově náročné. Chatbot je k dispozici okamžitě a může posloužit jako rychle dostupná první reflexe.

Jak jsme postupovali. A jak to můžete vyzkoušet

Krok 1: Vyskládejte si personu

Obecná zadání typu „mladý návštěvník“ vedou k obecným odpovědím. Proto jsme vždy vytvářeli konkrétní profil.

Pro workshop jsme vytvořili tři různé persony s odlišným vztahem k návštěvám muzeí a galerií: učitelku Evu – pravidelnou návštěvnici, turistu Johanna, který je občasným návštěvníkem, a studentku Terezu, která navštěvuje muzea a galerie spíše výjimečně.

Tyto archetypy používáme pouze jako ilustrativní příklad různých typů návštěvníků. Doporučujeme vytvořit si vlastní archetypy podle toho, kdo do vašeho muzea skutečně přichází – nebo koho byste mezi svými návštěvníky naopak rádi viděli. Právě s těmito archetypy pak můžete pracovat při získávání zpětné vazby a při přemýšlení o návštěvnickém zážitku.

Pro vytvoření profilu persony si odpovězte na následující otázky:

• Jaký je věk vašeho návštěvníka?
• Jakou má roli — společenskou, profesní, kulturní?
• Je to místní návštěvník, nebo turista?
• Jakou má zkušenost s muzei či galeriemi?
• Jaká má očekávání?
• Z čeho má obavy?
• Co ho či ji motivuje?
• Jak přijímá informace (vizuálně, textově, senzoricky)?
• Jakou míru odbornosti má k tématu vaší výstavy?

Persona nemusí být složitá — měla by však být konkrétní a realistická. Na workshopech jsme často používali jednoduchou strukturu, která vypadala například takto:

S tímto profilem jsme pak pracovali jak přímo na výstavě, tak při simulaci v ChatGPT. Obecně platí: čím konkrétnější persona, tím kvalitnější simulace.

Krok 2: Ujasněte si, co chcete zjistit

Než zadáte prompt, položte si otázku: Co vlastně potřebujeme reflektovat?

Na workshopech jsme používali metodu PAINS & GAINS (nepříjemnosti a radosti), která se soustředí na zážitek návštěvníka a zkoumá jeho reakce na různé podněty výstavy a muzea.

Zadání promptu pak vypadalo například takto:

„Podle profilu persony níže vyhodnoť jaké nepříjemnosti (PAINS) a radosti (GAINS) mohou Terezu potkat během návštěvy Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a výstavy "Příběh města." Při hodnocení vycházej z relevantní metodiky user experience designu PAINS and GAINS.“

Důležité je být konkrétní – jak v zadání úkolu (muzeum a výstava), tak ve struktuře výstupu. Pomáhali jsme si například tím, že jsme do promptu přidali vzor vyhodnocení a instrukci: „Strukturuj hodnocení podle vzoru níže.“ Chatbot se pak lépe držel struktury a přesněji chápal, na co se má soustředit.​​

Pro simulaci doporučujeme použít ChatGPT, Gemini, Claude nebo jiný pokročilý chatbot. Na začátku si zvolte ten, se kterým máte nejvíce zkušeností nebo je pro vás nejdostupnější. Postupně můžete vyzkoušet i jiné AI chatboty.

Krok 3: Dodejte kontext o výstavě

AI výstavu nikdy fyzicky nezažije. Pracuje pouze s tím, co jí poskytnete za data – výstavu jí tedy musíte popsat.

Na workshopech jsme obvykle přikládali cokoli relevantního, co jsme o výstavě našli:

• text z webu výstavy
• tiskovou zprávu
• kurátorský záměr
• popis jednotlivých částí
• informace o interaktivních prvcích

Tyto texty jsme zkopírovali do promptu. Nevadí, že jsou delší nebo že se v různých zdrojích opakují stejné informace. Text jsme doplňovali také o webový odkaz na výstavu a do instrukcí jsme zadali, aby AI vycházela jak z vložených textů, tak z internetové stránky.

Velmi důležitý je také fotografický materiál. Do promptu jsme nahráli 5–8 fotografií z výstavy, které zachycovaly:

• různé části místností a expozice,
• důležité exponáty,
• celky i detaily instalace, textů a panelů,
• využití interaktivních či digitálních prvků.

Příklady obrazových vstupů pro chatbota. Co jsme vyfotili při návštěvě muzea.

Vhodné je vložit cokoli, co je pro vaši výstavu charakteristické. Chatbot dokáže z fotografií vyčíst vizuální struktury a základní charakter instalace – například množství textu, typ exponátů, způsob instalace či celkovou atmosféru.

Ukázalo se, že i relativně stručné texty doplněné několika charakteristickými fotografiemi jsou pro základní reflexi dostatečné.

Zároveň jsme si ověřili, že pokud v podkladech něco chybí (například zajímavý komiks na displeji, který není popsán ani viditelný na fotografiích), AI s touto informací nepracuje. Proto je důležité promyslet, co vše o své výstavě AI popíšete.

Výsledný prompt a co jsme zjistili z vyhodnocení

Celé zadání našeho promptu i s vyhodnocením vypadalo následovně: tady

Můžete si prompt zkopírovat, doplnit vlastní informace a vyzkoušet ho na výstavě nebo expozici ve vašem muzeu či galerii. Doporučujeme experimentovat – zkoušet různé persony, situace i cíle zkoumání.

Ve vyhodnocení jsme měli možnost porovnat postřehy, které vznikly během workshopu při skutečném procházení výstavy, s reflexí vytvořenou pomocí AI chatbota. V mnoha případech chatbot pojmenoval stejné problémy a momenty, které účastníci zaznamenali přímo ve fyzickém prostoru. Zároveň ale dokázal upozornit i na některé méně zjevné aspekty – například na nesoulad mezi očekáváním, které si persona vytváří před návštěvou na základě textu z webu, a skutečnou zkušeností z výstavy.

Zajímavé bylo, že v několika případech AI upozornila na slabinu, kterou jsme si uvědomovali spíše intuitivně, a dokázala ji formulovat přesněji. AI také dokázala doplnit širší kontext – například souvislosti se současným chováním mladých dospělých, vliv sociálních sítí nebo kulturní bariéry.

Je důležité si tyto limity uvědomit: AI je simulace založená na datech, nikoli fyzická a emoční zkušenost.

Jak začít ve své instituci

Pokud chcete tento postup vyzkoušet a potřebujete získat zpětnou vazbu nebo alespoň pracovní hypotézy, doporučujeme začít jednoduše:

1. Vyberte jednu konkrétní výstavu nebo část expozice.
2. Vytvořte jednu jasně definovanou personu.
3. Připravte základní texty a několik fotografií.
4. Zadejte strukturovaný prompt (např. s metodou PAINS & GAINS).
5. Výstup AI společně prodiskutujte v týmu.

Na workshopech se právě společná reflexe nad zjištěními ukázala jako nejcennější část procesu. Výstup AI sám o sobě není cílem – cílem je diskuse, kterou vyvolá.

Pokud chcete zjištění z reflexe rovnou převést do praxe, Cabinet of Wonders vám umožní vytvořit mobilního audioprůvodce přizpůsobeného potřebám vašich návštěvníků.

Další možnosti využití AI

Kromě popsané reflexe na výstavu může být AI užitečná z naší zkušenosti i v těchto případech:

• při přípravě nové výstavy a otestování scénáře
• pro testování kurátorských textů a jejich srozumitelnosti pro návštěvníky („Jak by tomu rozuměla Tereza?“)
• pro porovnání více perspektivy různých návštěvníků – person
• při návrzích na zlepšení interaktivity
• při tvorbě grantových podkladů (formulace přínosu pro cílové skupiny)

AI pomáhá převést intuitivní dojem do strukturovaného výstupu. A především: pomáhá vystoupit z tunelového vidění interního týmu a získat rychlý pohled zvenčí.

Empatie není jednorázová aktivita, ale způsob myšlení celé instituce zaměřený na návštěvníka. V praxi však při každodenní práci v muzeích a galeriích často ustupuje do pozadí. AI může pomoci tento pohled rychle vrátit do hry – nabízí okamžitou zpětnou vazbu z perspektivy návštěvníka a nevyžaduje velké vstupní náklady.